Organizační změna – o co vlastně jde?

Už jsem tohle téma trošičku načal v jednom staším příspěvku, a tak jsem se rozhodl, že vám trochu blíž popíšu jednu z, podle mě, zásadních aktivit, které v korporaci probíhají – on regular basis (fuj). Organizační změny. A protože tohle téma je prakticky, z níže popsaných důvodů, nevyčerpatelné, rozhodl jsem se vytvořit celou rubriku. Uděláme si z toho takový seriál 🙂

Management

Víte, v korporacích už se pohybuju 15 let. Vím, není to zas tak moc, ale dost na to, abych mohl rozeznat, že řízení podniků se za tu dobu změnilo. Abych byl fér, je potřeba říct, že do značné míry za to může prudký rozvoj technologií a podnik prostě musí držet krok. Bohužel je tu taky lidskej faktor a hlavně zmrdskost a v neposlední řadě fakt, že kufříky, které cestují od dcery směrem k matce, musí být plné. Ta zmrdskost se s těmi kufříky v podstatě i souvisí.

Vzpomínám na jednoho CEO. Byl to skvělej chlap. Nebyl to manažer, byl to lídr. A to je sakra rozdíl. Lídr je člověk, který má nějakou vizi. Vizi, ze který neustoupí při prvním náznaku problému nebo neúspěchu. Vize je směr a ač se cesta k cíli může měnit, směr zůstává stejný – víme čeho chceme dosáhnout a prostředky měníme podle situace. Byl to frajer, kterej nezahnědnul.

Bohužel, posledních cca 6 let mám spíš pocit, že korporace vedou manažeři, většinou zmrdi, kteří prostředky korporace využívají k svým vlasním cílům. Kam tím mířím? K hlavnímu tématu – organizačním změnám. Pryč jsou ty doby, kdy podnik utvářel strategii na dva, tři i čtyři roky dopředu. Těch posledních 6 let mám pocit, že jediný cíl je, aby kufříky zůstaly stále stejné – a od toho se odvíjí veškerá strategie.

Změna

Organizační změny probíhají minimálně jednou do roka, poslední dobou spíš jednou za 6 měsíců – za poslední 3 roky jich v týhle firmě proběhlo pět (5), celkem masakr, co?. Jak to probíhá, zjednodušeně…:

Firma ohlásí, že se například sloučí se sesterskou firmou například na slovensku. Důvody např. jsou:

• posílení vlivu v regionu
• snížení počtu manažerů
• finanční úspory (to je mantra všeho, jakmile někde něco neuspoříš, jsi na odstřel)

OK, takže začínáme. Najme se poradenská firma (PWC, Deloitte nebo podobná sračka), která navrhne, jaký by měl být výstup, jak to prezentovat a jak to vlastně celé spáchat. Jen na okraj, už jen výber poradenské firmy je věc která není náhodná – ty mě, já tobě – poradenská firma za takovej job inkasuje desítky milionů korun. Už zde je vidět, že motivem celého reorgu jsou jen ty „úspory“ a změna samotná.

Takže máme plán, začíná se přemalovávat organizační struktura. A protože se firma zavázala snížit počet manažerů, vytvoří oddělení, které jsou složené z české a slovenské části a ty dvě části hodí pod jednoho manažera. K čemu to vede?

Nervozní manažeři

Jo, je sranda sledovat a číst mezi řádky, jak jsou všichni v píči, neboť se budou pobíjet mezi sebou. Vyhlašují se assesmenty na pozice. Někdo vyhraje, někdo prohraje. Ono je to vlastně jedno, protože ten kdo prohraje tak dostane trafiku v „Regionu“ popřípadě je vyhozen a vzapětí najat jako externí dodavatel na uměle vytvořenou pozici. Podobnost se státní správou je čistě náhodná. A pak tu teda máme toho, který to vyhrál, už se hodil do klidu, má své jisté a najednou úder:

„Hele, kámo, víš, my víme..ty si myslíš, žes to vyhral, viď? Ale asi jsi to špatně pochopil. Na té pozici bude Pepa víš, tak se nezlob… Jo a tady máš papír. Tak se dohodni s HRysou, ona tě nechá určitě na překážkách a ty si určitě něco najdeš. Jsi šikovnej. Jo hele, ja musím letět ale pak zajdem ještě na kafe“

Oddělení interní komunikace pravidelně informuje o tom, jak krásně program slučování běží. „Vše jde jako po másle a podle plánu!“, můžete se dočíst v pravidelném mailu, ze kterého se na vás zubí parta vysmátých výkonných řetidelů.

No, pro dnešek by to asi stačilo. Příště Vám popíšu, jak těm manažerům to manažování jde, jak se slučují interní systémy a jak je to vlastně s těmi úsporami.