A je pryč

Tak už došlo i na něj… a to to trvalo.

O kom mluvím? O mým šéfovy z doby, kdy jsem tu pracoval dřív. A jelikož jsem v jednom ze svých předchozích článcích sliboval, že o něm někdy něco napíšu, tak to teď plním.

Když jsem se účastnil výběrka v roce 2012 tak první kolo bylo po telefonu a druhé bylo osobně – s budoucím šéfem, senior manažerem, a HRysou (jo, tou samou ). Celkově to výběrko bylo celkem fajn, HRysa se ptala na klasické HR nesmysly, které jsou v dnešní době naprosto irelevantní a senior manažer na mě měl připravené nějaké otázky a praktické cvičení. „Máš 5minut, připrav si prezentaci, kde představíš službu SMS tak, aby to pochopil i senior…důchodce“. Uhm… OK.

Po 2 minutách se ptá „asi už to máš viď?“ .. eeee… mmm… jasně. Takže začínám prezentovat.
„Počkej, počkej… přece v angličtině, ne?“ „Aha, jasně, ale to jste neřikali, ale to nevadí – další přípravu nepotřebuju“

Proč to píšu? Ne proto, abych ukázal jak jsem namáklej, ale abych ilustroval to, jak ten člověk fungoval.

Takhle… dojmy z interview jsem měl dobrý, „to je dobrej, přímej chlap“ říkal jsem si. Říkal, jak se nerad montuje do práce svým lidem, ale že když je potřeba, tak že mikro-management taky zvládá.
Když mi HRysa volala, že mě berou, těšil jsem se, až nastoupím.

Postupem času jsem zjistil, že mikro-management je mu víc něž vlastní, že řeší naprosto banální věci (velikost písma v prezentaci) a zásadní záležitosti, týkající se chodu oddělení, neřešil vůbec.

Ten chlap byl až tak vyhořelej, že nechtěl řešit vůbec nic. Radši nechal lidi odcházet, on vykázal úsporu směrem k managementu, až jednoho dne celé naše oddělení škrtli. A to ještě tak, že kolegové s businessu o tom ani nevěděli. A vlasně ani my – dozvídali jsme se různě po chodbách, že se s námi nepočítá.

Frajer dostal trafiku oddělení, kde ani nevěděl úplně jaká je náplň práce jeho vlastních lidí. Chlap na odstřel…jenže pořád nic. Nakonec i na něj došlo – jde dělat šéfa projekťáků ke konkurenci…on…projekty 🙂 Poslední měsíc byl na překážkách, odevzdal laptop (aby nemusel nic řešit), auto si nechal 🙂 Typickej.

A teď už je pryč. Myslim, že bych mohl sepsat pár historek s ním, protože to stojí za to ale to až zas někdy příště. Já jen lituju ty projekťáky u konkurence, ale pro náš podnik, je to dobré – pokud se mu podaří zlikvidovat projektové oddělení.

Čekají nás světlé zítřky!