Úterý, 1.3.2016
Jak už název postu napovídá, dnes jsem nastoupil. Vzhledem k faktu, že už mám něco v korporátním prostředí za sebou, vím, že to nebude žádný med…že to bude pěkný voser. Abyste rozumněli, ja nejsem ze zásady nevděčný člověk a plně si uvědomuju současný stav na trhu práce. Jen si prostě říkám, že to bude peklo.
Oukej, je něco po půl deváté ráno. Schůzka s HRysou(pracovnice oddělení lidských zdrojů) se koná v devět. Sleduju cvrkot na recepci a prohlížím si nové kolegyně, které nestupují ve stejný den, jako já. Bohužel ne do oddělení technology, ale nejspíš na infolinku, nebo na prodejnu. No, koukám, že ani není o co stát, tenhle měsíc se to moc nepovedlo – nejhezčí holka je nějaký, na první pohled, gay. Jak sexisticke, že? 🙁
Jiná HRysa, která na recepci operuje s nováčky, právě rozdává kartičky pro přístup do baráku. Jdu k ní, poslušně nahlásím jmeno a příjmění, abych se záhy dozvěděl, že mě na seznamu nemá. Supr, skvěle to začíná – nic co by mě rozházelo. Naštěstí má jednu do foroty a tak fasuji bílý plast a odebírám se směrem k turniketům.
Malá vsuvka:
V naší korporaci existuje něco jako základní vymývání mozků pro nováčky, eufemisticky nazváno „Orientation days“. Trvá to 2 dny a nováčci dostanou napít a nažrat fešný bagety s vlaječkou „roastbeef“. S HRysou jsem se domluvil, že toto vynechám – ostatně do této korporace se vracím již po třetí. Asi asi mám taky vymyto.
Mám čas, takže navštívím chemičku (podniková jídelna) – kávička z automatu, hermelínový salát a 2 oschlé rohlíky mi vždy zpříjemní ráno. Devátá se blíží, sedám na výtah a posouvám se k hlavní HRyse, se kterou mám domluvenou schůzku a se kterou jsme si z pohledu HR celé mé angažmá domlouval. A vypadá dobře, fakt dobře. Milá a úsměvavá. Né jako posledně – abyste pochopili, je to ta samá, se kterou jsem si domlouval před rokem vyhazování. A vzhledem k tomu, ze ona se tenkrát na něco vysrala, a ja to tak nenechal být, musela absolvovat pár rozhovorů se mnou a jejím šéfem. No, a teď jsem tu zas. Skoro vypadá, že mě ráda vidí – já ale nejsem kripl a vím, že při první příležitosti mě sejme. Culím se jak idiot.
Slíbuju jí, že výpis z rejstříku trestu a maturitní vysvědčení do konce týdne dodám, zjistím info o telefonu a SIMkartě, které mám vyfasovat a přesouvám se do mé nové kanceláře.
Můj šéf je fajn. Znám ho už od posledně. Takovej ten chlap, kterej říká co si myslí, neřeší nesmysly a je rozumnej. Ne jak ten před tím teď me tak napadá, že o něm by se dalo napsat spoustu článků. Ale možná ještě bude příležitost, páč se s ním jistojistě pracovně potkám.
Sedám ke stolu, na kterém není nic – ale oukej, měl jsem jít na vymývárnu, během které se vše mělo dořešit. Další věc je, že šéf o vybavení požádal trošku pozdě. No nic, beru si blok, tužku, mobil… a jdu na kafe. Cestou beru kámoše, abych výzvěděl, co je novýho.
Oběd trávím s bývalými kolegy. Stále nemám funkční počítač. Teda počítač by fungoval, ale síť není. Taks i aspoň stahuju nějaký SW a čtu články na netu.
Odpolední svačinka a poslední hoďku nějak doklepu.
Dneska byl skvělý den